_SPASENÍ_

Řím 3:19-31
19Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny.
20Vždyť ze skutků zákona ‚nebude před ním nikdo ospravedlněn‘, neboť ze zákona pochází poznání hříchu.
21Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky,
22Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu:
23všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy;
24jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.
25Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy.
26Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše.
27Kde zůstala chlouba? Byla vyloučena! Jakým zákonem? Zákonem skutků? Nikoli, nýbrž zákonem víry.
28Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.
29Je snad Bůh toliko Bohem židů? Což není též Bohem pohanů? Zajisté i pohanů!
30Vždyť je to jeden a týž Bůh, který obřezané ospravedlní z víry a neobřezané skrze víru.
31To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne! Naopak, zákon potvrzujeme.

Řím 8:19-25
19Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů.
20Neboť tvorstvo bylo vydáno marnosti - ne vlastní vinou, nýbrž tím, kdo je marnosti vydal. Trvá však naděje,
21že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích.
22Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu.
23A nejen to: i my sami, kteří již máme Ducha jako příslib darů Božích, i my ve svém nitru sténáme, očekávajíce přijetí za syny, totiž vykoupení svého těla.
24Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal?
25Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme.